Plánujeme krytí na cca zima 2012 - jaro 2013 - prozatímní informace zde

*  Novinky 2010 + 2011 *

14. 05. 2012        Psala jsem, že jestli bude nějaké "příště", předvedu Hetty ve finálovém kruhu sama. No a to "příště" nastalo velmi rychle :-) Ale popořádku.
Co si budeme namlouvat, všichni dobře víme, že získat polský šampionát je z více důvodů o dost snazší než ten český /ale pozor, od letoška jsou podmínky nově zpřísněné - netýká se to ale  psů, kteří dostali první CWC vloni !/. Získat CWC v Góře ale bylo opravdu víc než snadné, Hetty měla ve třídě totiž jen jedinou soupeřku a to samu sebe :-) Nevím, proč na tuto výstavu nebyli jiní dalmatini hlášeni /jen ještě jeden český pes a to bylo vše.../ Přitom ostatních plemen bylo tak nějak normálně jako to v Polsku bývá - ne tolik jako na českých národních výstavách, ale přece jen aspoň po několika jedincích. I daleko méně frekventovaná plemena než dalmatin měla několik zástupců!
Vše bylo tedy otázkou pár minut, Hetty dostala navíc i BOB a já měla dilema, co dál. Odjet domů a napsat, jak jsme "slavně zvítězily v prázdném kruhu" ? :-) Tak jsem se rozhodla přes nepřízeň počasí /celkem veliká zima/ opět zůstat. Předpokládám, že to bylo moje první a poslední finále s Petrem, protože to bylo šíleně dlouhé a únavné i pro mě, natož pro něj. Z finálového kruhu jsem vycházela po šesté hodině! :-( Ale stálo to za to. Finále šestky posuzoval opět pan MUDr. Brabletz, což vidím jako rozumné - psy viděl již v základním ringu, takže představu měl. Pro mě byl jasným favoritem polský honič, ne jen kvůli tomu, že to bylo jedno ze dvou polských národních plemen zastoupených ve finále /bylo nás v šestce devět, kteří zůstali na závěrečky/, ale byl i krásně stavěný a měl nádherný pohyb. Ale pan Brabletz to viděl jinak a  k mému překvapení se polská národní plemena na bednu vůbec nedostala /zde se vyhodnocovali v každé skupině pouze první čtyři/. Když vybral Hetty do té čtyřky, která zůstala v kruhu, měla jsem velikou radost a hlavně jsem si oddechla, že to šestihodinové čekání nepřijde vniveč. A potom už jen hlásil čtvrté místo beagle, třetí porcelaine...a druhý dalmatin :-) Vyhrál baset, též český.
Měla jsem radost převelikou, to ano, ale jinak celkem souhlasím s Petrovým názorem, že ty závěrečky jsou přece jen už trochu o štěstí, náhodě a náladě rozhodčího a zůstat tam je veliká časová oběť, hlavně když máte pak ještě daleko domů. Každopádně jsem si to konečně sama vyzkoušela a dokonce myslím, že se Hetty opravdu hezky předvedla a hlavně dobře běhala :-)

11. 05. 2012         Pár nových galerií na picasawebu:

Skoro každý den beru Nikolku na vycházku s Hetty /Cara už na delší vycházky moc není, tu beru jen na kratší/.

https://picasaweb.google.com/110667264822199276378/Vychazka105#

Na zahradu k nám pravidelně chodí Jack od sousedů /je to Jack russel a jmenuje se Jack :-)/. Někdy se divím, že se mu tu tak líbí, protože Cara s ním při své váhové převaze někdy pěkně zametá. Ale Jack je evidentně spokojený a každý den se tu zastaví :-) Je tam také vidět, jak si hrabe Cara pod tujemi noru pro "štěňata" :-)   

https://picasaweb.google.com/110667264822199276378/JackNaNavsteve#

Nikolka se vůbec nebojí pejsků /což asi není příliš dobře, no ale je tak z domu samozřejmě zvyklá/ a tak s radostí přivítala na zahradě i obrovského malamuta. Ne tak již Hetty, která se ho bála :-)

https://picasaweb.google.com/110667264822199276378/NaZahradeSPejsky#

No a na konec pár fotek z kousku jednoho výcvikového dne ve Psole :

https://picasaweb.google.com/110667264822199276378/Psola294#

08. 05. 2012      Tak jsem byla humorně upozorněná, že jsem vlastně nenapsala to hlavní - Hetty získala s Evou ve skupině krásné umístění BIG III  /BIG dostal úžasný bígl, res. BIG byl baset/. Také se kvalifikovala na nejprestižnější evropskou výstavu Cruft's 2013 /už vloni získala kvalifikaci v mladých/. Na fotce je vidět, co mi říkala Eva hned na výstavě - Hetty se moc líbila nejen panu rozhodčímu skupiny Řehánkovi, ale hlavně ridgebackovi :-)
 

Foto: Eva Černohubová /moc děkujeme/

06. 05. 2012    Jako prognostik bych se neuživila. Zjistila jsem, že nedokážu reálně odhadnout pravděpodobnost úspěchu na té které výstavě. Od Mnichova jsem např. čekala hodně, ale žádný velký úspěch se nekonal. Prahu jsem přihlásila pouze jako pojistku, kdyby nevyšel první pokus na dodělání Českého šampiona v Budějovicích no a samozřejmě hlavně kvůli dánské rozhodčí, ale kdovíco jsem si od této výstavy neslibovala. Navíc den před výstavou jsem konstatovala, že Hetty vypadá jako... viz předešlý zápis.
Na výstavě se mi ale dostalo dobře míněných výtek, že to vidím zbytečně černě a že feny mívají falešku opticky daleko horší. Také zabraly obklady z octové vody a opravdu to nebylo tak zlé.  Hetty ani neměla "blbou náladu", naopak, zdá se mi, že jí při té falešce výjezdy velmi svědčí, doma je ukňučená. A co je hlavní - do světovky bude úplně O. K.
Konkurence na CACIB slušná, 3 feny v mezitřídě, 5 v otevřené + 3 šampionky /z toho jedna německá nepřijela/. Kruh dostatečně veliký /i když klidně mohl být jednou takový, protože ten vedlejší byl až do poledne prázdný/. Jen nemám moc ráda, když je koberec položený pouze po obvodu - psovi to potom může při došlapu na nepokrytou plochu najednou uklouznout a tady byl povrch mimo koberec dost klouzavý, naštěstí se nám nic takového nestalo. Měly jsme pouze malý problém, když se po nastoupení Hetty k individuálnímu posouzení porouchal zapisovatelce psací stroj. Jsem zvyklá v kruhu nekoukat nalevo napravo a soustředit se jen na rozhodčího a psa a proto mi bylo divné, proč se na ni paní rozhodčí  vůbec nekouká, ačkoliv již Hetty dobu stála ve výstavním postoji. Až potom jsem zjistila, že sleduje opravu stroje :-) Naštěstí to trvalo jen několik minut, ale pro mě dlouhých - na udržení psa v ideálním postoji, když nevíte, kdy vás bude rozhodčí znovu sledovat :-)
Bylo vidět, že pro paní rozhodčí nejsou dalmatini žádná neznámá, i když chová jiné plemeno ze šestky - basety. Šlo to tentokrát opět velmi hezky za sebou - postupně CAC, /+ CAC ČMKU/, CACIB, BOB :-) Na této výstavě se navíc zadávaly tituly Středo- a východoevropský vítěz 2012 + pro BOBa Vítěz Prahy :-) Radost přeohromná a z té radosti jsem slíbila tentokrát tedy výjimečně zůstat na závěrečky :-) Kdo zná "zákulisí", tak jistě polituje mého předobrého manžela, pro kterého to opravdu nebyl nejlepší den :-D Jako na potvoru se to opravdu táhlo; dalmíci skončili cca v 11 a šestka nastupovala o BIG po 17 hodině...! Nebývám přehnaně ambiciózní, ale včera jsem si skutečně moooc  přála uspět a vidět Hetty ve skupině "na bedně" - kvůli Petrovi :-) Obětaví Venglářovi zůstali celé ty dlouhé hodiny s námi, aby sestřičku povzbudili - ještě jednou moc děkujeme!
Možná jsem jen udělala chybu v tom, že jsem navzdory přání Evy i Petra nechtěla Hetty ve finálovém kruhu předvést sama, ale poprosila jsem Evu. I když už ji Eva ve finále dvakrát předváděla, tentokrát jí to dalo velikou práci, protože Hetty nás vycítila, hledala, zkrátka nespolupracovala dobře a za krásný výsledek vděčíme jen Eviným profesionálním handlerským schopnostem, protože to byla s Hetty tentokrát opravdu fuška. Já si to ale "zvenčí" opravdu vychutnala, protože to byl úžasný zážitek vidět ji mezi dalšími 11 nejkrásnějšími zástupci ostatních plemen VI. skupiny - Evo, moc díky :-) Pokud bude ale nějaké příště, musím už asi raději do finálového kruhu bohužel já. Jak Hetty dospěla, je z ní asi přece jen trochu větší závislák /ale na Carušku nemá :-)/.
Ani bráška nezůstal pozadu - Big Boy V1, CAC, r. CACIB a má tím pádem načatého Granda. Hned několik úspěchů včetně CACIBa ve psech a navíc krásné čtvrté místo v párech /z 18!/ získali  dalmatini z ch. s. Od Bílé Laně, takže veliké gratulace i druhé Evě!
Tentokrát bylo nějak více času prohodit pár slov i s přáteli, takže den se celkově převelice vydařil. Děkuji všem za upřímná blahopřání a povzbuzování no a příští neděli nás čeká národka v Jelení Góře.

 Hetty CACIB, BOB, BIG 3  - paní rozhodčí Birte Scheel - Eldorado Od Bílé Laně CACIB

04. 04. 2012    Ráno máme odjíždět na MV Praha, a já pořád nevím...Hettynčina spodní linie vypadá díky falešce opravdu nedobře, už má naběhlé i přední cecíky, elegantní obrysová linie je tatam. Navíc kňučí, je bez nálady, myslím, že nebude běhat s jiskrou. Ale ta dánská rozhodčí je pro mě veliké lákadlo, chtěla bych od ní mít posudek, takže to zkusíme. Jediná naděje je, že Hetty snad výstavní šrumec trochu rozptýlí jako coursing minulý týden. Uvidíme, Praha je kousek, někam daleko bych to asi vzdala...

29. 04. 2012    Petr Venglář už stihl upravit video z licenčních coursingových běhů - moc děkujeme :-) Povšimněte si, že
v  Hettynčině sólovém běhu je dobře vidět její jakýsi "coursingový nedostatek" - nekilluje, návnada jí zajímá, jen dokud se pohybuje, potom ji zaujalo spíš navíjecí zařízení :-D

 http://www.youtube.com/watch?v=3cXMV6S-1kI&feature=relmfu

29. 04. 2012    Výsledky z Drážďan: http://www.showdals-online.com/ausstellungen12/12-04-22-IRA-Dresden.pdf

Tak máme doma chovnou fenu :-) Ale popořádku. Nejprve poděkujeme Evě, Venglářovým, Markovi i ostatním přátelům a známým za výbornou společnost po celý dlouhý den.
Včerejšek byl totiž velmi náročný, ale krásný.  Hetty s Bigem absolvovali ve Stráži u Liberce své dva  licenční coursingové běhy a to velmi úspěšně. Měli jsme trochu dilema, co je lepší - nechat je  běžet spolu nebo raději s cizími psy? Big totiž Hetty nesmírně miluje a mohlo by to taky skončit fiaskem :-) Nakonec to bylo úplně v pohodě, lovecký pud zvítězil a střapec byl větší lákadlo než ségra :-) Zaběhli si společný i sólo běh bez jediného zaváhání.
Měli jsme tam i zvláštní zážitek, když Petr objevil pár metrů od deky, kde jsme polehávali mezi běhy, zmiji. Nikdy jsem živou zmiji neviděla, ale hned jsem jí poznala. Já se hadů nebojím /samozřejmě ze zmije jsem měla respekt, ale jinak mi hadi obecně vůbec nevadí/ a se zájmem jsem si jí opatrně prohlížela. Byla opravdu krásná, trochu jiná, než na obrázcích, kovově stříbrná, s výraznou klikaticí na hřbetě a krásně lesklá. Po informaci, že jich tam bývá dost, už jsme se pohybovali po louce dost opatrně :-) Divím se, že jí nevadil poměrně čilý ruch, který tam panoval.
Hned potom oba sourozence čekal velmi důležitý, stěžejní krok k chovnosti a to bonitace v Mladé Boleslavi, kam jsme se z coursingu přesunuli.
I tohle zvládli oba na výbornou s velmi pěknými bonitačními kódy ( Big A/3a, 7a/5, Hetty A/7a, 8a/5 ). Na Hetty bylo shledáno pouze to, že by měla mít víc pigmentu na hlavě /nemá široké oční okruží a chybí jí kousínek pigmentu u nosu, ale opravdu maličký/. Co s týče anatomie, nevytkla jim MUDr. Zachová, hl. poradkyně chovu ani ň, takže je vše v naprostém pořádku.
Falešku sice Hetty má, ale zvládly jsme to. Coursing ji rozptýlil, to bylo fajn; potom už byla sice na bonitaci posmutnělá s ocáskem dolů a chvílemi pokňukávala, ale pořád to šlo. Srandovní bylo, když jsem pozorovala Mayu, jak se jí snaží přimět k nějaké aktivitě. Hetty stála nejdřív jako trubka, potom jí to ale nedalo a vypadalo to, že si i poblbnou. Jenže zrovna když se holky začínaly honit, dost jsem se vyděsila. Ani mně ani Lídě totiž nedošlo, že vlastně poskakují kus od nás přímo pod železničním náspem a najednou se objevil za hlasitého houkání  vlak. Násep byl sice vysoký a ony dole pod ním, ale stejně mi zatrnulo a zařvala jsem na ně. Takové situace nesnáším a jak říkala Eva, stačí jeden zajíc v nevhodném okamžiku a je vymalováno...:-(
Ani dnes si moc neodpočineme, v poledne jedeme do Liberce do Psoly. Aspoň Hetty přijde zase na jiné myšlenky než vyhrabávat na zahradě pod keři úkryt pro štěňátka :-)
Další víkend nás čeká MV Praha, kde je Hetty přihlášená ještě do otevřené třídy, protože uzávěrka byla dříve než doručený diplom Českého šampiona.
O ten jsem samozřejmě požádala ihned po dosažení posledního CACe v Budějovicích, protože pokládám za hodně nefér zdržovat to a v případě výhry ostatním zbytečně blokovat titul. Sice ještě pár už dříve přihlášených výstav  "dojedeme" v otevřené, ale titul už má Hetty oficiálně přiznaný a pak hurá do třídy šampionů.
13. května jedeme do Jelení Góry, což je nejbližší místo vůbec kam lze od nás jet na výstavu :-)
No a velmi rychle se blíží světová výstava v Salzburgu a při ní den předem navíc klubová výstava rakouského DK v Anif poblíž Salzburgu.
Co říci k ní...? Na světové výstavě jsem byla jen jednou "na čumendu", takže z ní mám respekt, ale hrozně se těším. Doufám, že to budou tři pěkné dny mezi přáteli a známými s možností vidět spoustu krásných dalmatinů a poohlédnout se případně i po nějakém ženichovi pro Hetty ;-) Vloni jsme si to v Salzburgu s naší psí partou náramně užili, tak snad to vyjde i letos.
Otevřená třída fen je samozřejmě na obou výstavách zastoupená nejpočetněji, jak jinak :-DDD, ale ty počty zase nejsou kdovíjak vysoké - světovka 116 dalmatinů, 19 fen v otevřené, klubovka 83 dalmatinů, 15 fen v otevřené.
Vůbec nemám tušení, jaký typ budou rozhodčí upřednostňovat, jakou bude mít Hetty náladu, jak se předvede a hlavně, jak to zvládnu psychicky já, zda nebudu nervózní. Přece jen člověk nejezdí na světovou výstavu každou chvíli :-D  Takže je to na osudu, stát se může cokoliv. Hlavně aby nás to bavilo a psi byli spokojení, zdraví a veselí.
 

23. 04. 2012                                        Jak dalmatini z Česka dobyli Drážďany :-)

Tak zase je o čem napsat pár řádků a tentokrát hodně vesele.
Již jsem psala, jak překvapivý byl první pohled do statistiky přihlášených na CACIB Dresden po jejím zveřejnění. 70 dalmatinů, 15 fen ve tř. otevřené, což byl nejvyšší počet celé výstavy jak na plemeno, tak na třídu, to jsem tedy zírala! Ale samozřejmě mě to neodradilo, naopak, byla to výzva a výstavu jsem se rozhodla pojmout jako generálku na světovku, která se rychle blíží. /Ale dušička ve mně byla ráno před odjezdem malá J/
Možná byla důvodem neobvykle vysoké účasti belgická rozhodčí paní Rita Reyniers, kterou jsem do té doby osobně neviděla.
Je to velmi elegantní dáma a její posuzování bylo z těch, které se mi dost líbily. A jak jsem mnohokrát psala, to nesouvisí vyloženě s tím, jak člověk dopadne. Jsme jen lidé, každému se líbí trochu něco jiného, samozřejmě se můžeme v názorech na jednotlivé psy různit, ale jak je rozhodčí co se týká plemene „v obraze“  se pozná po pár třídách. A paní Reyniers tedy v obraze rozhodně byla. Využívala hojně známku VD /v tom počtu jí ostatně nic jiného nezbývalo, než je roztřídit již známkou/, každého psa prohmatala po celém těle, neuniklo jí nic /a mě překvapilo, kolik psů mělo se zevrubnou prohlídkou docela velký problém – ale bylo mi vysvětleno, že to může být tím, jak psi z rozhodčí cítí pach těch mnoha psů před nimi…/. Dokladem její pečlivosti je  i to, že přestože posuzovala samozřejmě jen dalmatiny, trvalo posuzování  5 hodin!

První, co mě zajímá po příjezdu na výstavu, je kruh. A tady jsem byla naprosto spokojená. Poprvé od loňského Salzburgu jsem si opravdu zaběhala, kruh veliký a po celé ploše koberec,  psi mohli předvést svůj pohyb v plné kráse.

Druhou věcí je pohled do katalogu a ten mi moc optimismu nepřidal J Ve třídě jsem za největší soupeřku tentokrát považovala hnědou fenu Celtic Gate's  According to Legend, kterou jsem znala zatím jen z FB a fotek z výstav a na nich se mi moc líbila, i včera „naživo“.
Ve třídě otevřené bylo nakonec „jen“ 13 fen, Oberüberovi opět nepřijeli /?/. Paní rozhodčí si nás rozdělila do tří skupin, které brala postupně. Udělala to napínavé, protože nikomu nesdělila po posouzení známku, takže jsem ani netušila, zda mám výbornou  a mám se do kruhu vůbec vracet J  Po podrobné individuální prohlídce nás nechala potom nastoupit společně všech 13, výborné i velmi dobré a až potom postupně oznamovala známky a vyřazovala. 
Samozřejmě vyšší počet ve třídě snižuje šanci na pěkné umístění, ale zase ten pocit, když počet v kruhu postupně ubývá a vy tam pořád jste, je velmi příjemný J
Když jsem postřehla, že byla pro mě překvapivě brzy vyřazená Celtic Gate, začala jsem doufat ve velmi dobrý výsledek a najednou koukám, že už běžím jen já a velmi zkušený handler Michael Lehmann J Přiznám se upřímně, že jsem  v tu chvíli myslela, že vyhrajeme… J Ale chyběl ten pověstný kousíček štěstí a Hetty skončila druhá s výsledkem V2, r. CAC VDH + r. Club CAC. Byla jsem a jsem i dnes moc spokojená. Navíc prohrát s Michaelem není žádná ostuda, on je opravdu profík. V Drážďanech měl několik psů jak vlastních, tak ze svého chovu a pobral co se dalo J Ti psi jsou totiž v převážné většině skutečně kvalitní. 
Samozřejmě,  „výstavní  profíci“ dobře vědí, že co se týče získávání šampionátů je i tento krásný výsledek Hetty jaksi k ničemu  /vítězná fena dodělala německý šampionát ten den…prostě smůla/ J Ale výsledek určitě předčil očekávání. Zatímco od Mnichova jsem čekala víc, teď jsem měla moc dobrý pocit jak z výsledku, tak z toho, jak se Hetty prezentovala. Přestože jsme přijeli v půl deváté a na řadu šla až někdy okolo půl třetí, byla veselá, vrtěla ocáskem a dobře běhala. A to jí začíná faleška, dělají se jí cecíky, doma už zalézá pod kůlnu a hledá úkryt pro štěňátka J
Vítězná fena z mé třídy /Quality Queen vom Teutoburger Wald/  se paní rozhodčí opravdu líbila moc, protože jí zadala  CACIB a nakonec i BOB. Dnes Michael psal, že získali dokonce i BIG, když skupinu posuzovala opět paní Reyniers !
Bráška BB dopadl sice ve třídě otevřené psů jako my – V2 r. CAC + r. Club CAC, ale měl větší štěstí, protože vítězný pes třídy byl již německý šampion /Spotnik’s First Farao for Ormond, syn Orinka J/, takže CAC „dědí“ a dosáhl  i na titul res. CACIB! J Německé CACíky sbírá jak na běžícím páse J
No a poslední účastník naší výpravy Baron zvítězil ve třídě šampionů a dostal též dalšího německého CACe, takže co víc dodat ? J Byly jsme s Evou domluvené, že když dostane CACIB Farao a tím pádem půjdou v kruhu o res. CACIB společně Baron i Big, vezmu Barona já.  Ale to nebyl nejlepší nápad J Zatímco Eva předvádí Barona s lehkostí, mě si otipoval hned podobně, jako když kůň pozná, že si na něj sedne nezkušený jezdec J Nepředváděla jsem já Barona, ale spíš Baron mě J Zkrátka jsem mu nestačila, táhl mě, předváděčku zařízlou, což je samozřejmě špatně. Ale ono to bylo nakonec fuk, res. CACIB dostal Bigouš a bylo to stejně doma J
Na výstavě byla i řada dalších známých českých tváří, takže bylo  s kým  pokecat a koho povzbudit a fandit. Daggi paní Beutelové dokonce vyhrála třídu šampionů a nakonec i res. CACIB. Takže vlastně když se nad tím zamyslím, pár dalmatinů z Česka se umístilo mezi velmi početnou německou konkurencí opravdu pořádně výrazně! Čtyři psi dohromady pobrali: 2 x CAC, 2 x res. CAC, 2 x res. CACIB!
A protože s námi byli i Meggie, Bošu a Alegra, nechali jsme ještě celou velikou smečku před odjezdem proběhnout na velikánské louce u veletržního areálu.
 

                                                     Fotografie od Jely Kett /paní rozhodčí zrovna prohlíží přední frontu/:

09. 04. 2012        Jako již tradičně byl na dnešek naplánován velikonoční výlet do Českého ráje. Bohužel, jak se ta "mladší" část naší party množí :-), ubylo nás, navíc někdo měl pracovní povinnosti a tak jsme šli jen 4 dospělí a dva psi. Vůbec ani nebylo jisté, zda půjdeme, protože včerejší počasí v libereckém kraji bylo příšerné, ani jsme po váhání nejeli do Psoly. Udělali jsme dobře, kdo se díval na TV tak ví proč, kolik havárek zde okolo Liberce na sněhu a ledovce bylo. Když jsem chtěla jít odpoledne se psy na vycházku, konalo se právě něco, co bych klidně nazvala sněhovou vánicí a tak jsem se opět zula, svlékla a vrátila. Feny na mě koukaly, jako že jsem se zbláznila, když jsem jim po pár minutách sundávala obojky a vycházka se nekonala :-)
Dnes se nám to ovšem bohatě vynahradilo. Bylo úplně nečekaně opravdu nádherné počasí. Ráno sice - 8 stupňů /!!!/, ovšem jak vyšlo slunce,  oteplilo se a po celý výlet svítilo a svítilo na nebi bez mráčků.
Měla jsem ten nápad, že v rámci zvykání na náhubek kvůli coursingu ho Hetty na tento výlet sem tam nasadím. Na vycházce to už po chvilkách zkoušíme, aby s ním dokázala běhat, když na to není zvyklá. Copak o to, nápad to nebyl špatný, ovšem Hetty našla něco velmi vábného, jak to nazvat slušně...prostě exkrement, zřejmě lidský a nasazený košík utrpěl dosti podstatnou újmu /i když, možná štěstí, že ho měla / :-( Ano, přiznávám, naše "šampionka" dokáže být někdy  pěkné prase, holt nikdo nejsme stoprocentní :-D Co mám povídat, nebyl to vůbec pěkný pohled a rychle jsme hledali nějaký potůček :-D Ale náhubek už je v pohodě a myslím, že s ním coursing zvládne ;-)   

Fotky:  https://picasaweb.google.com/110667264822199276378/CeskyRaj9Dubna2012#

♥ Hetty je šampion České republiky♥

31. 03. 2012     Po naší úplně první letošní výstavě v Mnichově jsme včera zahájili výstavní sezónu v ČR. Byl to první pokus o získání posledního CACe na Českého šampiona. A jak to dopadlo??? Byl to další z úžasných dní pro tým Sunset Dalmatian :-) Dokonce i Venglářovi /jako by to tušili/, přijeli fandit i když nesoutěžili a dokonce kvůli tomu prošvihli účast na svatbě! :-)
Já to nebudu kdovíjak vyšperkovávat, prostě a jednoduše - Don V1, CAC, CACIB + Hetty V1, CAC, CACIB, BOB :-)
Znamená to v souhrnu jediné - všichni tři sourozenci Sunset Dalmatian jsou ve věku 25 měsíců dospěláčtí Šampioni České republiky! Bráška Big Boy nás dokonce /jak jsem už psala dříve/ předběhl a dokončil šampionát  v únoru na MV v Brně, kdy mu do dvou let ještě chloupek chyběl :-)
Myslím, že to bez přehánění hodně svědčí o uvážlivosti, citu pro chov a kvalitě spojení Alegry a Vica. Díky Evo, Željko a Helle!
Bylo to moc fajn, šli jsme na řadu brzy, takže i psi byli veselí a neznudění /Hetty dokonce až moc - já vyžadovala dřív v kruhu víc "kázeň", teď jí nechávám podle rady i poblbnout, takže toho potvůrka hned využila a skákala po mně :-)/.
Pan rozhodčí byl velikánská neznámá asi nejen pro mě, dalmatiny běžně neposuzuje. Bylo tedy velmi příjemné překvapení, když se mu naši psi  tak líbili, že jim dokonce zadal oba CACIBy do otevřené třídy. No a BOB byl už jen třešinka na dortu :-) Na finálovky jsme nečekali, však nás znáte :-)
Eva udělala šílenou spoustu fotek, tak až se tím prohrabe, určitě nějaké  zveřejníme, bude i video.
Díky všem přátelům za krásný den, spoustu milých sms a gratulujeme i ostatním přátelům ke krásným výsledkům /Eldorado a Fantazie Od Bílé laně načali český šampionát :-)/.
No a obecné zhodnocení - kruh sice ne kdovíjak veliký, ale celý s kobercem, běhat šlo. Proti loňskému jaru nádhera. Určitě i lepší než v Mnichově, psi prostě pohyb ukázat mohli. Mezi kruhy tedy bylo pěkně narváno, projít halou znamenalo prodírat se zástupy, natož se psem. Stánků fůry, s občerstvením /které mě ovšem na výstavě vůůůbec nezajímá :-)/ i se psími potřebami; Hetty dostala náhubek na coursing /protože za měsíc poběží své první licenční běhy :-)/ a tvářila se v něm velmi nešťastně, takže musíme trénovat.
                                                                Alespoň jeden portrét od Evy jako "závdavek" :-)

                                                

 

 ♥Hetty je TOP JUNIOR Dalmatin klubu pro r. 2011♥

23. 03. 2012     Tušila jsem, že umístění Hetty v  celoročním bodování Top Dalmatin bude více než dobré, ale přehled o všech těch výstavách domácích i zahraničních a  bodech ostatních jsem neměla. Takže jsem byla skutečně do poslední chvíle napnutá, jak to dopadne, hlavně porovnání Hetty - Freya Od Bílé Laně, která jsem předpokládala, že bude v TOP Juniorovi největší soupeřkou. A jak to dopadlo? Hettynka s počtem 5 výstav a  253 bodů v kategorii Top Junior 2011  zvítězila :-) V mladých psech měl nejvyšší počet bodů Eldorádo Od Bílé Laně - 121;  měl ovšem ještě méně výstav než Hetty. Ale to není všechno, protože i když soutěžila v kategorii dospělejších jen půl roku, stejně jí dalších 423 tam získaných bodů stačilo na třetí místo v absolutním pořadí bez ohledu na věk a pohlaví :-)
Nebudu falešně skromná, tak nějak jsem počítala, že v Top Juniorovi bude nejhůř druhá; umístění v absolutním pořadí mezi dospěláky mě ale příjemně překvapilo. A navíc se Hetty umístila ještě na druhém místě v žebříčku Top Czech show dalmatian, což už bylo úplně nečekané, protože o této kategorii jsem dlouho ani nevěděla.
Tato umístění se jí navíc povedla získat z nevysokého počtu výstav, takže jsem moc spokojená :-)
Všechny výsledky, které jistě daly Lídě zabrat spočítat :-): http://www.dalmatinklub.com/Monika/www/klubove_souteze.html

19. 03. 2012     Tak jsme absolvovaly druhou dvouhodinovku ve Psole. Tentokrát hlavně kvůli instruktáži, jak máme nacvičovat stopy, protože nemůžu jezdit čtvrtky, kdy se stopy dělají. Velmi mě potěšilo, že používají také metodu pachových čtverců, kterou jsem Hetty učila na podzim a celkem jí to šlo, takže máme na co navázat. Během dvou dnů se také celkem hravě naučila štěkat na povel, což jsme předtím vůbec necvičily.
Trápí mě ale, že Hetty /ačkoliv je tři týdny po ukončeném hárání/ ještě stále obtěžují psi a snaží se naskakovat, z čehož už je velmi nevrlá. Nikdy jsem se s tím u fen takhle dlouho nesetkala, po třech týdnech byl vcelku klid. Nevím, zda to hárání bylo nějak intenzivnější kvůli většímu zpoždění /?/
No a dnes mě čekala pecka v podobě zjištění, že na MV Drážďany je dalmatin úplně nejpočetnějším plemenem! Opravdu jsem se několikrát přesvědčovala, že se nepletu - 70 dalmatinů!!!, víc než retrívrů a ridgebacků! 15 fen v otevřené třídě - už se fakt musím smát :-) Samozřejmě neházíme flintu do žita a jedeme :-)

Odlehčení nedělního výcviku - malá vložka agility :-)

17. 03. 2012     I tady pod horami konečně začíná krásné jaro a tak jsme už několik dní vyrážely na vycházku i s Luckou a Nikolkou. Hetty si od ní včera opatrně brala klacíky, i když jindy je hrrrr a když ji házím něco já, v zápalu hry někdy ucítím při přetahování i zoubek :-)  Půjčit Nikolce Hetty na vodítko nebyl nejlepší nápad, protože ho potom kategoricky odmítala vydat, moc se jí to líbilo a tak dovedla Hetty za našeho bedlivého dohledu až domů :-) Že by začátky juniorhandlingu...? :-)
Měla jsem veselý zážitek i v týdnu, kdy jsme s Nikolkou seděly na gauči, na klíně měla talířek s nakrájeným jablíčkem a brala si kousky sama. Já chvíli nedávala pozor, koukala jsem na druhou stranu na telku a najednou jsem zjistila, že kousky jablíčka Nikolka podává Hetty, která se jí nenápadně operativně vecpala pod stolečkem k nohám. Musím zase říci, že si je brala z malých prstíčků na ni nezvykle opatrně, ale mohla by nechtíc zubem přece jen škrábnout a taky to nebylo příliš hygienické :-D. Tak jsem chtěla dalšímu podávání zabránit, ale ouha. Nikolka spustila řev a pejska prostě jablíčkem dokrmila, až zůstal talířek prázdný :-)
P. S. Hetty je na fotce jako prase, na fotkách na Picasa je vidět důvod - oblíbené vyhrabávání myšek; nohy i hlava šly hned doma do lavóru :-)
Všechny fotky: https://picasaweb.google.com/110667264822199276378/VychazkaSNikolkou1632012#

09. 03. 2012        Huráááá! Z Hetty s Tedíkem jsou od zítra opět žáci liberecké Psoly /čekalo se jen na oteplení a odhárání :-)/. Jedeme s Mirkou na rozkoukávací lekci a musíme si hlavně ujasnit, co budeme chtít, k jakému cíli směřovat. Protože cíle si dáváme rády a nemalé, že, Mirando, hlavně minulou neděli :-D Já se netajím, že bych moc ráda s Hetty složila ještě nějaké zkoušky, prostě ta fena na to má /se mnou je to horší - když jsme měli před více než 20 lety kníračku, která byla pro výcvik jako dělaná, nějak jsem se neodhodlala chodit na cvičák a dnes po padesátce tam běhám s dalmatinem :-D/. Uvidíme, poradíme se s výcvikáři. Mně by se líbilo ZPU nebo ZZO, což znamená nacvičit aport, případně i stopy. Možná se budou ve Psole skládat letos ještě jedny BH /jedny už nestihneme/, takže na výběr máme.
No a změnili nám rozhodčího na Budějky. Vlaďko, včera to  byl ale veselý mail, že, jestlipak jsi ho ukázala Víťovi ? :-DDD
Hetty opět v otevřené 6 fen, mám, co jsem chtěla, fakt nic levně nezískáme :-) Ten poslední CACík na českého šampiona nebude vůůůbec lehký, ale snad ho letos dáme ;-)
Zde se můžete "pokochat" videem z Mnichova. Hlavně si povšimněte kruhu, jak velikosti a tvaru, tak povrchu; Bigovi stačí na jeho oběhnutí pár kroků :-) Úplně nejkrásnější kruh jsem zatím zažila vloni v Salzburgu první den, neuvěřitelně veliký prostor s kobercem, kde mohli dalmatini skutečně ukázat POHYB! Tak snad to letos bude podobné. Video je od Petra Vengláře, moc díky!

http://www.youtube.com/watch?v=iDEy4NLLB90&feature=plcp&context=C4f78f49VDvjVQa1PpcFP2W3h16Anh1-MS5bChjYXzsuyphrHQzdI%3D

04. 03. 2012       Tak jsme /pozdě ale přece!/ zahájili v německém Mnichově novou výstavní sezónu, no a konkrétně pro mě nic moc ke chlubení :-) Výstava se konala v mnichovské olympijské hale, která se mi jako stavba zvenčí moc líbila a hlavně byly okolo nádherné veliké zatravněné plochy k venčení. Kruh byl ale ubohoučký - malý obdélník /menší nudli jsem viděla jen vloni v Budějkách/ a na zemi nerovné, místy vyboulené dlažební kostky a tři kovové poklopy, které byly naštěstí těžké a při došlapu nedělaly zvuky, to by asi bylo jinak pro hodně psů špatné. Vždycky v těchto případech říkám, že všichni mají stejné podmínky, ale tady vyšší a mohutnější psi jako BB měli handicap, těm drobným menším se v omezeném nerovném prostoru "běželo", dá-li se tak vůbec nazvat, lépe.
Hetty zůstala úplně poprvé bez titulu, alespoň rezervního - dostaly jsme "jen" V3 :-) To "jen" není  samozřejmě myšleno úplně vážně /jak já jsem byla před lety vždy šťastná, když jsem s Hetty st. dostala prostou výbornou bez pořadí!!!/, ale protože sem vždy píšu upřímně, no tak...radostí jsem fakt do stropu neskákala :-) Tím vůbec nemyslím, že bych byla "naštvaná", spíš tak nějak posmutnělá; výsledek holt nebyl úměrný komplikované daleké cestě a problémům spojeným s tím, že Hetty měla přece jen 20. den hárání a zvažovala jsem vážně, zda vůbec jet, protože to bylo spojené s určitými opatřeními, omezeními a jistým obtěžovaním dalších spolucestujících.
 Takže shrnuto - panu Ameisovi se Hetty tentokrát v této sestavě fen tř. otevřené prostě na víc než na V3 nezdála a já to plně respektuji. Takových výsledků bude jistě víc, pokud si budu vybírat kvalitně zastoupené výstavy a bude třeba i hůř :-) A to ještě nepřijela z avizované sestavy 7 fen ve tř. otevřené Beta Omikron Belamie, kterou jsem mezi přihlášenými brala "papírově" jako největší soupeřku :-) Výsledky budou brzy zveřejněné, vítězku naší třídy neznám dle jména vůbec, ani BOB fenu ze tř. mladých.  Mladá holčina, která vyhrála moji třídu, byla moc šťastná - prostě z vítězství se může radovat jen jeden, je to JEN KONÍČEK a jak jsem dostala ve dvou sms, když jsem se s výsledkem "chlubila" přátelům - není vždycky posvícení :-) Ostudu jsme ale snad s Hettynkou třetím místem neudělaly; ostuda by byla pomlouvat hned rozhodčího a úspěšnější soupeře a to opravdu není moje parketa :-) Nadávat můžu maximálně sama sobě, když to psovi kazím :-)
Mnohem mnohem lépe se náš německý výlet vydařil Big Boyovi, který byl mezi psy jasná jednička a jako jediný /!!!/ dostal výbornou, navíc CAC, CACIB a má na dosah dokončení interšampionátu, kde už hraje roli jen dostat se za interval rok a den :-) Pan Ameis posuzoval přesně stylem jako na klubovce, velmi velmi podrobně, obcházel psy zamyšleně s ukazovákem na ústech několikrát ze všech stran, stále si dělal poznámky a "našel" opravdu úplně všechny nedostatky :-) Posuzování tuším cca 30 dalmatinů trvalo 4 hodiny bez přestávky! Když šel Big na řadu a do té doby nepadla jediná výborná /a to jde v Německu otevřená třída až úplně na konec po šampionech!/, moc optimismu u Venglářů nebylo, hlavně kvůli tomu prostoru, kde Big mohl těžko ukázat svůj krásný dlouhý krok - ale Eva to s ním dokázala :-)
Pan Ameis potvrdil svůj velmi laskavý přístup ke psům, protože s obrovským nadhledem udělal něco, co jsem ještě nikdy neviděla - jednomu pesanovi a jeho nešťastné bezradné majitelce toleroval bez přehánění dobrých 5 minut to, že pes absolutně neukázal zuby, na rozhodčího soustavně poštěkával a uhýbal. Každý jiný by ho 100% poslal ven bez posouzení, pan Ameis to ustál /nakonec zuby prohlédl z půl metru :-)/.
Po vyspání z únavy můžu říci, že to vlastně byly dva moc fajn dny. Hetty si totiž letos konečně aspoň trochu užila nějakou změnu než být doma s Carou, byla celkem chudák. Na začátku roku byla střídavě dost nemocná celá rodina, já se nemohla vyhrabat dobré tři neděle, vycházky hrozně omezené, kratičké. Potom tady pod horami mrazy přes dvacet pod nulou a nakonec hárání...vlastně se pořádně proběhla až tak dva dny před odjezdem. Máme do Budějek co dohánět co se týče postavy /Eva se trochu zhrozila, že je Hetty docela tlustá, ale to není při tom dosavadním letošním pohybovém režimu divu :-) a kondice.
Petr mě vezl v pátek do Prahy a šla jsem k Evě. Hetty se k Meggie a Alegře doslova plazila od dveří :-), ale rychle zjistila, že to bude v pohodě. Potom jsme jely společně na nádraží, kde se v parku Hetty s Meggie trochu vyblbly. Hetty se chovala v tramvaji a vlaku jako zkušený cestovatel, i když to jako "venkovský balík" příliš nezná, s přehledem zvládla i jezdící pás, na kterém byla poprvé. Akorát při vystupování z vlaku /byl to ten starší typ s vysokými schody s kovovými oky/ si mou vinou odřela o perón stehno, ale zevnitř, není to navenek vidět a ráno už o tom ani nevěděla.
No a na konec si nechávám zlatý hřeb, ohromné poděkování nejen jako vždy maximálně ochotným a obětavým Venglářovým, ale i jejich rodičům, u kterých jsme s Evou, Hetty a Meggie /která jela jen kukandu/ spaly a jejichž péči jsme ohodnotily na čtyřhvězdičkový hotel :-) Nejen že nás krásně přijali, měly jsme veškerý komfort a nechali nás s pejsky přespat, ale kde jinde by vám připravili v půl 4 ráno snídani a na cestu ještě upekli bábovku a nasmažili řízky :-) Protože já mám takovou nějakou indispozici, že na výstavě prostě nepozřu ani sousto, vezla jsem dokonce ještě domů Petrovi "výslužku" :-) Ještě jednou moc a moc díky!
Tak a teď nás čekají za tři týdny Budějky a konečně se zase dostanu k nějakým výcvikovým aktivitám, které Hetty moc baví. Snad se konečně dostaneme do normálu, protože nemoci, mrazy a hárání nám všechno zhatily a oddálily.
Fotky umístím, hned jak budou zpracované, zatím jen jedna od Evy:

18. 02. 2012      Zase se zpožděním, tak snad už se polepším. Oslavili jsme druhé Hettynčiny narozeniny a hlavně - Hetty konečně začala 13. února hárat :-) Takže už můžu bez obav zvážit jarní a letní výstavy. Budějovice jsem riskla na druhou uzávěrku, ještě před háráním, a vyšlo to :-) V Česku budu jezdit jen mezinárodky, kde potřebujeme posledního CACe. Ráda bych pokračovala s polským šampionátem i když...:-), ale máme to opravdu za humny a třeba do takové Jelení Góry máme 60 km, takže proč ne. Také mám nahlášené a naplánované německé výstavy, zatím Mnichov a Drážďany a pak se uvidí. Jak se někde v přijatelné vzdálenosti objeví uznávaný specialista, nerada bych chyběla :-) Stejně jako vloni budu sázet na kvalitu, nikoliv kvantitu.

05. 02. 2012     Už jsem byla tázaná, zda žiju...no, v novém roce spíš přežívám. Když se to se..., tak se to se... a to zdaleka nejde o psí svět. Tam je vše v pořádku, kromě naší mladé dámy, která se rozhodla nehárat a dokonale mi rozhodila všechny výstavní plány na jaro a dále kromě silného zánětu močového měchýře Cary, který jsme ale úspěšně zvládli. Na jedné straně si nemůžu dovolit vyhazovat tisíce za výstavy, na které nevím, zda budu moci jet, na druhé straně už mám opravdu absťák a potřebovala bych také hodně moc rozptýlit, k čemuž je výstava ideální. Brno jsem odhlásila, Hetty samozřejmě nehárá, což ovšem nevadí, stejně bych minimálně ze dvou dalších důvodů nemohla jet, takže to je fuk. Budějovice jsem díky všemu marastu, co nás potkal, zapomněla o den nahlásit, no ještě že je druhá uzávěrka, ale stejně je to termín "na vodě". Mnichov máme hlášený, tam hárání neva, ale zase vlézt Bigoušovi do auta s jeho milovanou hárající Hetty by asi nebylo to pravé ořechové :-) - byla domluvená spolujízda, takže to se bude řešit operativně. Nitra je ve hvězdách, když tak druhá uzávěrka. Ještě že ta světovka je až v květnu...

07. 01. 2012    Nehárá a nehárá, potvůrka. Měla už v prosinci a tím pádem zřejmě budu v pondělí odhlašovat Brno :-( Ach jo, s těma psíma holkama jsou problémy :-(

01. 01. 2012     Udělaly jsme si /já s kamarádkou Věrou, Hetty s kamarádkou Adélou/ novoroční odpolední vycházku. Bylo „nádherně“…když jsme vycházely, jen mrholilo, vracely jsme se po více než hodině za hustého deště, durch mokré, ale spokojené.
Po cestě nás potkala osamocená kříženka NO, která měla nedávno štěňata. Víme, komu patří, chodíme kolem ní na vycházky a za plotem vypadá ostrá. Říkaly jsme si, ha, možná hrozí nějaká mela.  Obcházela nás opatrně stále v menších kroužcích, všechny tři se prohlížely, ale pak začaly postupně vrtět ocásky, očuchaly se na vodítku v klidu a tak jsem Hetty pustila /bíglice Adélka se v polích a lesích z vodítka příliš nepouští, víme proč, pssssst :-)/. Byl to trochu risk, ale už dlouho si Hetty tak hezky s nikým nepohrála /má zoufalý nedostatek možností se s někým rovnocenné velikosti vyblbnout a vyběhat/. Takže nakonec maximálně potěšující vycházka a doufám, že zas čubinu co nejdřív potkáme :-) Problém byl, že se na zpáteční cestě nezastavila doma, ale šla s námi dál – až k nám. Zřejmě se jí nová kámoška zalíbila. Až u brány se zadrcla a obrátila nazpátek :-)